Sebepoškozování

11. července 2012 v 10:55 | Sabí |  Other :)
Tak jsem se rozhodla... že budu psat i možná nenormálních věcích. Doufám, že tady se neukáže nějaký hnusný komentář. Stejně je to kolem nás i když to nevidíme


Sebepoškozování je termín, který zahrnuje širokou škálu sebedestruktivního chování či jednání bez záměru zemřít. Obecně lze za sebepoškozování považovat piercingy a tetování, stejně jako poruchy příjmu potravy, užívání alkoholu, nelegálních drog a kouření cigaret až po typické záměrné ubližování si v podobě např. řezných ran a popálenin nebo dokonce sebevražd.
Vymezení samotného sebepoškozování, které bývá stále více respektováno odbornou veřejností, ve své práci použili Sutton, 2005 a Duffy, 2006. Jedná se o:

  • Automutilaci
  • Sebepoškozování jako rizikové chování
  • Záměrné sebepoškozování
  • Sebevražedné jednání
(Kriegelová, 2008)
Přesnější definice se od sebe odlišují v závislosti na přístupech různých autorů. Jan Sutton, jedna z autorek která se záměrnému sebepoškozování hlouběji věnuje, popisuje záměrné sebepoškozování (deliberate self-harm) jako
,,kompulzivní nebo impulzivní zraňování vlastního těla, které je motivované potřebou vyrovnat se s nesnesitelnou psychickou bolestí či úzkostí a znovu získat pocit rovnováhy emocí; bez zjevného záměru ukončit život a bez záměru sexuálního nebo dekorativního."
(Sutton, 2007)
Záměrné sebepoškozování je tedy cílené ubližování si bez vědomého záměru zemřít. Hlavním motivem tedy není sebevražedný úmysl, ačkoli se obecně sebevražedné myšlenky u jedinců objevují, zejména v období dospívání.
Metody ubližování si jsou různorodé. Nejčastěji se jedná o:

  • řezání
  • škrábání
  • bití sebe samého, bít se něčím nebo bití o něco
  • popalování se, típání cigaret či sirek
  • dušení, zabraňování dýchání
  • rytí do ran nebo jizev, nenechat rány se zhojit
  • propichování kůže např. jehlami, bodání se
  • požívání nebezpečných chemikálií nebo předmětů (baterie, špendlíky),
  • pojídání velkého množství léků (možno i s alkoholem) bez záměru se zabít.
Pro většinu lidí je důležitým momentem vzniklá bolest, která přehluší bolest psychickou. Fyzická bolest je něco hmatatelného, co člověk může vlastní vůlí ovládnout, narozdíl od bolesti psychické. Při pocítění bolesti mozek začne produkovat endorfiny, a tak z dotyčného jedince spadne stres a úzkost. Většina dívek říká, že je to jakoby jim spadl obrovský balvan z hrudi a cítí se zase volné, schopné dýchat, schopné života.

V jakékoli situaci se sebepoškozování zdá být účinným vyjadřovacím mechanismem anebo "řešením". Sebepoškozující užívá ublížení si jako prostředek uklidnění, kontroly, anebo procítění čehokoli. Sebeublížení ovšem není "zdravým" a "správným" vyjadřovacím mechanismem - je to sebezničující zvyk, který ukazuje, že se druhý člověk ocitá v temnotě, složité duševní nebo osobní situaci. Sebepoškozování se poté, a velice brzy, stává jakousi formou závislosti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama